Hoprší je, že si neumíme vážit řemeslníků

Kvalitních řemeslníků bychom si měli vážit stejně jako kvalitních sportovců.

Proč? Bojují za své vítězství a prebendy z toho vyplývající. Je to jejich byznys. Nic víc, nic  míň.

Už zase indická prádelna?

No teplota a vlhkost by tomu odpovídaly.

Promiňte, ale nevím, proč bych si jich měla VÁŽIT. Jsou to  profesionálové, kteří jsou placeni za výkony a reklamu s tím spojenou a je jim ve velké většině jedno, za jakou zemi hrajou (viz fotbalisti, hokejisti...). Jdou prostě za lepším a já jim to nemám za zlé. Jsou to lidi, kteří skočili dál než někdo jiný, běželi rychleji než někdo jiný nebo vstřelili víc gólů než někdo jiný. Nic víc, nic míň. Že se na to nadřeli? No pochopitelně, nic není zdarmo a v profesionálním sportu tuplem.

Když už si mám někoho vážit, tak lékaře, který mi zachránil život. Sester, které se o mě staraly nad standard svých povinností. Učitele, který mého syna naučil mít rád matiku, nebo pana Robejška, který to má v hlavě srovnané a nutí lidi přemýšlet.

Proč vážit? Protože jsou v něčem nejlepší nebo jedni z nejlepších na světě, protože reprezentujou Česko a tak mu ve svědě dělají pozitivní reklamu. A to rozhodně není málo. A buďte si jista, že jim v drtivé většině případů opravdu není jedno, za jakou zemi hrajou. 

Tím samozřejmě nechci říct, že bychom si neměli vážit i dalších profesí.